|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
| |
| |
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
| |
|
Náučná stezka povodím Blažejovického potoka
Neubauerová, Kristýna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou kraje Vysočina a vytvořením návrhu naučné stezky "Povodím Blažejovického potoka". Zahrnuje dvě části. První, teoretická část představuje všestranný popis kraje Vysočina z hlediska geomorfologického, biologického, geologického, ochrany přírody a u každé kapitoly je vždy zdůrazněna oblast, ve které je umístěna trasa naučné stezky. Jde o kompilační text, který je sestaven tak, aby byl dobrým průvodcem po Vysočině pro učitele, kteří se rozhodnou se svou třídou navštívit nejen tuto naučnou stezku, ale i jiná místa v kraji. V textu naleznou další zajímavé lokality a typy na výlety. Celý blok teoretické části uzavírají kapitoly historické zajímavosti míst z trasy naučné stezky a vysvětlení pojmu naučná stezka. V druhé, praktické části jsou umístěny návrhy jednotlivých tabulí s vypracovaným obsahem a grafickou úpravou. Jedná se o 7 km dlouhou kombinovanou naučnou stezku s dvanácti zastaveními. Naleznete zde jednu úvodní tabuli, tři tabule s historickou tematikou, jednu tabuli zasvěcenou geologii, dvě botanice, jednu zoologii, dvě ekologii a jednu technické památce. Trasa naučné stezky vede dobře schůdným terénem převážně po zpevněné cestě, začíná v Rachyni dále přes obec Blažejovice a končí v Ježově. Je situována v severozápadním okraji kraje Vysočina v okolí Švihovské...
|
| |
|
Květena a vegetace vybraných vlhkých a rašelinných luk v okolí Havlíčkova Brodu
Kutlvašr, Josef ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Ve vegetační sezoně 2015 probíhal na vybraných vlhkých a rašelinných lukách
poblíž Havlíčkova Brodu (Českomoravská vrchovina) výzkum květeny a vegetace.
Pomocí formalizovaných fytocenologických metod (přiřazování podle formálních
definic - Cocktail, podobnostní FPFI index) byla provedena klasifikace společenstev
luk. Na lokalitách bylo zaznamenáno 9 různých vegetačních skupin, z nichž bylo 7
společenstev zařazeno na úroveň asociace a 2 společenstva na úrověň svazu.
Nejčastějším společenstvem je vlhká pcháčová louka asociace Angelico sylvestris-
Cirsietum palustris. Hojně se vyskytují také jiné asociace svazu Calthion palustris, a to Scirpetum sylvatici a Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae. Na sušších
místech v okrajích lokalit byly zjištěny kulturnější společenstva - asociace Poo-
Trisetetum flavescentis (svaz Arrhenatherion elatioris) a Poo trivialis-Alopecuretum
pratensis (svaz Deschampsion cespitosae). Bylo nalezeno celkem 13 ohrožených
taxonů Červeného seznamu České republiky. Z nich se nejhojněji vyskytují druhy
Dactylorhiza majalis, Tephroseris crispa a Valeriana dioica. Vzácnější výskyt pak
mají druhy Carex hartmanii, Carex paniculata, Eleocharis mammilata subsp.
mamillata, Epilobium palustre, Pedicularis sylvatica, Potamogeton lucens, Comarum
palustre, Scorzonera humilis, Sparganium erectum a Trifolium spadiceum. Některé
lokality (Bartoušov, Čistá, Dlouhá Ves-Pod silnicí, Mozerov a Skorkov) by bylo
vhodné vyhlásit jako významný krajinný prvek (VKP) pro bohatý výskyt těchto
ohrožených druhů.
|
|
Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině
JUREK, Lukáš
Tato práce se zabývá problematikou nepůvodních druhů raků v Evropě, se zaměřením na Českou republiku. Hlavním druhem zájmu byl rak signální. Byla zhodnocena jeho biologie ve vztahu k invazivnímu šíření. Dále byl sestaven dosud nejaktuálnější seznam jeho známého výskytu v České republice, který byl následně po teréním průzkumu a mapování porovnán, aktualizován a obohacen o nové lokality. Areál jeho výskytu byl zkoumán na Českomoravské vrchovině, v oblasti Velkého Meziříčí. Jak se ukázalo, centrum výskytu raka signálního v České republice leží skutečně v oblasti místa jeho původního vysazení před třiceti lety u nás, v okolí města Velké Meziříčí. Rak signální se za tu dobu úspěšně rozšířil do okolí, ať už přirozeně (poproudovou a protiproudovou migrací) nebo pomocí člověka (rozvozem s násadami ryb, přímé vysazování veřejností). Obsadil všechny možné typy biotopů, od tekoucích vod obou hlavních řek Balinky a Oslavy, až po jejich přítoky - potoky různé velikosti a charakteru. Vhodné životní podmínky nalezl ale i v některých rybnících, zvláště těch méně intenzivně obhospodařovaných. Zjištěno také bylo, že v oblasti s výskytem raka signálního se nalézá dostatek populací raka říčního Astacus astacus, které na několika místech dokonce sdílejí společné prostředí. V práci bylo rovněž pojednáno o potočnicích Branchiobdella sp., jejich přítomnost či nepřítomnost na racích byla při monitoringu též sledována a následně vyhodnocena.
|
| |